Publikace nazvaná Mikulov kardinála Dietrichsteina pojednává o tom, jak kardinál František v době své vlády formoval Mikulov. Je věnována člověku, jehož osobní heslo Bohatství mi přináší nouzi vypovídá mnohé o jeho životě a snaze být dobrým správcem své země i svého města.
Sborník Regionálního muzea v Mikulově
Regionální muzeum v Mikulově vydává každoročně sborník, v němž publikuje články z oboru humanitních a přírodních věd vztahující se tematicky ke zdejšímu regionu.
Jednotlivé ročníky nabízí veřejnosti za jednotnou cenu 100 Kč.
Viz: 
Mezinárodní vědecká konference "TERRA VINEATICA II. Kultura vinohradnictví a vína ve středoevropském prostoru" je společným projektem Malokarpatského muzea v Pezinku a Regionálního muzea v Mikulově, které se v rámci Slovenska a České republiky profilují jako instituce zaměřené na dokumentaci i výzkum vinařství. Cílem konference je pokus o sumarizaci aktuálního stavu poznání vinohradnické a vinařské kultury ve střední Evropě a určení perspektiv dalšího výzkumu.
Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG) spolu s Regionálním muzeem v Mikulově vydala v pořadí již čtvrtý díl Názvosloví etnografických sbírek, věnovaný tentokrát sbírkovým předmětům z oblasti vinohradnictví a vinařství. Cílem tohoto projektu AMG je sjednocení pojmosloví a vytvoření jednotné metody popisu s přesným stanovením třídících znaků a principů měření. Publikace obsahuje 91 hesel, představujících nejrozšířenější předměty, s nimiž vinaři v minulosti i v současnosti pracovali na vinicích a ve vinných sklepech.
Publikaci nabízíme zdarma ke stažení ve formátu PDF.
Text je volně šiřitelný, při zachování pravidel autorského zákona.
Drobná brožura je věnována tradici a historii vína na jižní Moravě. Vinařství se dotklo veškerých oblastí života zdejších obyvatel. Mělo vliv na vývoj jeho životních a pracovních podmínek, odrazilo se v jeho odborné, kulturní a společenské úrovni i zvycích a obyčejích, zasáhlo do místní architektury, ovlivnilo a formovalo tvářnost zdejší krajiny.
Publikace se pokouší alespoň stručně přiblížit některé z těchto aspektů a zároveň popsat práci vinaře ve vinici i ve sklepě a vše, co se k ní pojí. Všímá si vinařství od jeho prvopočátků a podrobněji přibližuje historický úsek od 16. do 19. století. Text se snaží vysvětlit a ukázat poměry a souvislosti často již dávno zapomenuté, které mohou být pro moderního člověka nejen zajímavé, ale mnohdy i překvapivé a často inspirující.
"Tradiční vinařství na Moravě" je psané formou poznámek v ilustrovaném deníku. Autorem textu je Pavel Pokorný, odborný pracovník Regionálního muzea v Mikulově, a půvabný vzhled školního sešitu se spoustou názorných obrázků publikaci dodal známý brněnský výtvarník Rostislav Pospíšil. Nezaměnitelné ilustrace autora, jehož práce jsou zastoupeny i ve sbírkách Metropolitního muzea v New Yorku či se s nimi setkáte v brněnském Divadle Husa na provázku, jsou bonusem pro čtenáře, jenž se rozhodne seznámit s horenským právem, zjistit, jak chutná zelený cinyfál a černý šryk či jaká bude úroda, když je "rozpúščka na Vincencína"...
Obrazová publikace si vzala za cíl přiblížit život obyvatel kraje pod Pálavou v 5.–1. století př. n. l. Tradičně je tato epocha spojována s Kelty, kteří se nesmazatelně zapsali také do dějin zdejšího kraje. Prostřednictvím archivních materiálů a krásných fotografií archeologických nálezů nahlédněte do pestrého a rozmanitého světa pálavských Keltů, který zatím čekal, tak trochu ve stínu lovců mamutů, na své znovuobjevení.
Publikace, která byla vydána v rámci stále probíhající stejnojmenné výstavy Regionálního muzea v Mikulově, vznikla ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky, Brno, v. v. i.
Knihu je možno zakoupit na zámecké pokladně v Mikulově nebo na pokladně Archeoparku v Pavlově za zaváděcí cenu 250,- Kč.
Publikace dokumentující a přibližující kulturní a přírodní dědictví Jihomoravského kraje se v deseti kapitolách postupně zaměřuje na nejstarší osídlení regionu, památky duchovní i světské, lidovou kulturu, také vinohradnictví a vinařství, památky technické a vojenské, moderní umění a též přírodu a krajinu. V jednotlivých obrazech – tvořených kratšími texty strukturovanými do mozaiky fakt a příběhů, doplněnými bohatým fotografickým materiálem – představuje Jihomoravský kraj v historickém kontextu, jak jej prezentují primárně zdejší paměťové instituce, památkové objekty a galerie, také však i samostatné expozice zřizované spolky či soukromými osobami. Nabízí vhled do souvislostí, které zdejší krajinu, její charakter, obyvatele a jeho tradice utvářely.
Autory textů jsou pracovníci vědeckých a odborných ústavů, rukopisy lektoroval Mgr. Petr Kubín. Autorem většiny fotografií, kterých je v knize bezmála 450, je doc. MgA. Jaroslav Prokop, grafický návrh publikace zpracoval doc. ak. mal. Karel Haloun. Editorkou knihy je Ing. Stanislava Vrbková.
Publikaci vydalo Regionální muzeum v Mikulově ve dvou jazykových verzích – české a německé.
Zámecké divadlo v Mikulově 1632–1719
Cílem publikace je přiblížit historii zámeckého divadla v Mikulově, nejstaršího divadla tohoto typu postaveného na našem území – jeho vznik, podobu a využívání. Vystavěl jej v severním předhradí svého mikulovského sídla kardinál František Dietrichstein (1570–1636) kolem roku 1632 a svému účelu budova sloužila až do požáru zámku v roce 1719. Na konci dvacátých let 18. století nechal chátrající objekt kníže Walter Xaver Dietrichstein přebudovat na knihovnu.
Pro kardinála, který z Mikulova učinil významné politické a kulturní centrum Moravy, se divadlo stalo důležitou součástí nezbytných aristokratických zábav a vnější reprezentace. Divadlo ostatně bylo v té době v Mikulově všudypřítomné – bylo součástí katolických slavností, školské výuky piaristů na místním gymnáziu a konečně divadelní scenérie, blízké kardinálovu pojetí krásy a vznešenosti, pronikaly i do jeho koncepce budování města a sídelní rezidence. Jako dominující druh umění se tak divadlo na dvoře Dietrichsteinů usadilo na dalších sto let.
Katalog Morava 53-88 připravili ke stejnojmenné výstavě kurátoři Blanka a Marek Chocholovi ve spolupráci s etnografem Josefem Šubou a grafikem Janem Havlem. Výstava mapovala dosud nikdy neprezentovanou součást tvorby klasika české fotografie Václava Chocholy, jež zachytila život na Mikulovsku a momenty ze života jeho příbuzných. Moderně, zároveň však jednoduše graficky pojatý katalog obsahuje ty nejzajímavější snímky z Chocholova moravského souboru, jež jsou doplněny krátkými etnografickými či místopisnými postřehy. Fotografie však provázejí především osobní vzpomínky Chocholovy dcery Blanky, která tak dává nahlédnout do intimního prostředí vlastní rodiny prostřednictvím záběrů rodinných a svátečních obyčejů či jen snímků z všedních dní. Díky chronologickému řazení fotografií se před čtenářem současně odehrává vývoj vesnice v průběhu druhé poloviny 20. století, a Chocholův moravský soubor se tak stává unikátním pramenem při etnografickém výzkumu proměn tradičního života na venkově po druhé světové válce.
2019 • 127 
• 250 Kč
OBJEDNAT A ZAKOUPIT:
Regionální muzeum v Mikulově, Zámek 1, 692 15 Mikulov • 519 309 019 • georgiu@rmm.cz • k ceně se připočítá poštovné
Publikace věnovaná mikulovskému zámku (druhé, rozšířené vydání), nabízí vhled do minulosti i současnosti této významné jihomoravské památky, nepatří však ke klasickým průvodcům po památkovém objektu. Cílem publikace je provést čtenáře či návštěvníka stavebním vývojem a bohatou historií šlechtického sídla, přerušenou požárem na konci druhé světové války, který zničil obytnou část objektu, jižní barokní palác. Severní dochované středověké a barokní stavby a zlomky původní architektury obytného paláce však dovolují vnímat dlouhou historii rezidence, započatou přemyslovským hradem na hranici s Rakouskem. Orientaci ve stavebním vývoji může pomoci ikonografie – veduty a historické plány. Zachovala se také podstatná část obrazárny a zlomky z mobiliáře. Představu o vybavení zámeckých sálů umožňují dochované předměty, zveřejněné nyní v expozici muzea, jehož sídlem se po požáru obnovený zámek stal. Část obsahu publikace je věnována členům rodů, které jméno Mikulova nesly u rodinného jména – Liechtensteinům (do roku 1570) a Dietrichsteinům (do roku 1945). Medailony věnované osobním životům a kariérám majorátních pánů doplňují jejich dochované portréty. Závěr publikace tvoří průvodce stálými výstavami Regionálního muzea. V materiálu je položen důraz na obrazový doprovod textů. Fotografie současného stavu staveb, jejich interiérů, jejich využití muzejními aktivitami a snímky aktuálně renovované zámecké zahrady mají publikaci ukotvit k době vydání.
Publikace získala 3. místo v soutěži o Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2011
Jádro sbírky historických vědeckých přístrojů uložených v Regionálním muzeu v Mikulově pochází z piaristického gymnázia v Mikulově, založeného již v roce 1631. Díky sběratelských snahám pedagogů ústavu, motivovaným potřebami školní výuky, byly přístroje matematicko-fyzikálního kabinetu uchovány a díky muzeu lze tuto sbírku, jedinečnou způsobem vzniku, v ucelené podobě obdivovat až do dnešních dnů.
Katalog vědeckých přístrojů z 16. až 19. století byl vydán k výstavě pořádané ke 380. výročí založení mikulovského piaristického gymnázia, prvního vzdělávacího ústavu tohoto řádu mimo domovskou Itálii. Zpracoval jej na konci osmdesátých let uplynulého století náš přední historik astronomie PhDr. Zdeněk Horský, CSc. Katalog měl být vydán ke dvoustému výročí narození Jana Evangelisty Purkyně (1787-1869), nejznámějšího ze studentů mikulovského gymnázia. Nepřízní osudu však k vydání nedošlo a dr. Horský zemřel. Po téměř čtvrt století se podařilo mikulovskému muzeu splatit dluh autorovi.
Sbírka představuje málo známý soubor více než šesti desítek přístrojů matematických a metrologických, geodetických a topografických, nebeských i zemských glóbů a armilárních sfér, bohatou kolekci různých typů slunečních hodin, přístroje mechanické, optické, termofyzikální, elektrické, magnetické a konečně i chemické. Dělení přístrojů do těchto kategorií zvolil Z. Horský podle doporučení Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy, při níž pracuje Komise pro vědecké přístroje, jež koordinuje soupis vědeckých přístrojů v mezinárodním měřítku. Publikace mikulovských přístrojů se jistě stane vítanou složkou tohoto celku. Kromě historiků vědy publikaci přivítají také pracovníci muzeí a starožitníci i laičtí obdivovatelé historických předmětů.
Publikace je dvojjazyčná - katalog byl přeložen do angličtiny. Jednotlivé předměty jsou představeny dokonalými fotografiemi Milana Karáska a výpravné provedení knihy je podpořeno vynikajícími doprovodnými diapozitivy Jaroslava Prokopa a rytinami z historických knih ze zámecké knihovny. Do úvodní části knihy přispěli PhDr. Alena Hadravová, CSc., z Kabinetu dějin vědy ÚSD AV ČR a doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., z Astronomického ústavu AV ČR, díky jejichž pomoci mohl katalog vyjít. RNDr. Jiří Grygar, CSc., věnoval osobní vzpomínku autorovi publikace.
Populárně-vědecká publikace je souhrnem dosavadních poznatků o světoznámém sídelním areálu Dolní Věstonice - Pavlov, jenž proslavil už Karel Absolon svým nálezem Věstonické venuše. Autor zde zpracoval současné poznatky získané během systematických a záchranných výzkumů za posledních devadesát let. Shrnuje význam tohoto areálu v procesu šíření anatomicky moderního člověka (Homo sapiens) do Evropy a zániku posledních neandertálců. Podává přehled jednotlivých nalezišť pod Pálavou, sleduje vývoj tamní krajiny v době ledové a otázky každodenního života lovců mamutů (výživa populace, demografie, sídelní strategie, sídliště a obydlí, suroviny a nástroje, keramika, umění, pohřbívání).
Čtivý text prof. PhDr. Jiřího Svobody, DrSc., jenž je přinejmenším evropskou "špičkou" ve výzkumu starší doby kamenné, fotografie Ing. Martina Frouze, MgA., známého fotografa National Geographic, a dokonalé ilustrace akad. malíře Pavla Dvorského činí z této práce působivou publikaci, "prodejnou" svým obsahem i formou.
Publikace byla vydána též v samostatných verzích v anglickém a německém jazyce.
Katalog výstavy VERBO ET EXEMPLO o dějinách kolegiátní kapituly v Mikulově vychází z podoby stejnojmenné expozice, která byla v roce 2006 otevřena v prostorách knížecí oratoře mikulovského kostela sv. Václava a která je dnes umístěna na zámku v Mikulově jako samostatná expozice zdejšího Regionálního muzea. Mikulovská kapitula byla založena z iniciativy tehdejšího olomouckého biskupa a současně majitele mikulovského panství kardinála Františka z Dietrichsteina. Jeho úsilí bylo úspěšně završeno v roce 1625, kdy vznik nové církevní instituce posvětil papež Urban VIII. Zřízením Význačné kolegiátní kapituly sv. Václava v Mikulově se v rámci církevní hierarchie dostal zdejší farní kostel do vybrané společnosti katolických chrámů, které smějí být označovány přídomkem kapitulní. Vždyť až do počátku 17. století existovaly na Moravě takové kostely pouze tři. Že se jedná o instituci velmi exkluzívní, dokládá i skutečnost, že dodnes v rámci moravské církevní provincie existují toliko čtyři kapituly: katedrální kapituly v Olomouci a v Brně a kolegiátní kapituly v Kroměříži a v Mikulově.
Druhé, doplněné vydání publikace přináší přehled o dějinách, památkách, osobnostech, životě a kultuře města, které bylo po dlouhá tři století sídlem zemských rabínů věhlasných jmen (včetně rabi Lőwa) a centrem moravského židovství, městem s romantickými zákoutími ghetta i působivou architekturou synagog. Do záměrně ne příliš rozsáhlého textu však vložily autorky také sdělení pro ty, kteří nevědí o judaismu téměř nic. Dostane se jim základní informace o judaismu v téměř encyklopedické podobě v obecných pasážích, prokládajících dle potřeby hlavní text. Významným nositelem sdělení je zde také obrazový doprovod. Vedle historických fotografií i současných pohledů na židovskou čtvrť jsou tu představeny sbírkové předměty dokumentující život zdejších obyvatel ghetta - předměty patřící Regionálnímu muzeu v Mikulově či někdejšímu mikulovskému Židovskému ústřednímu museu pro Moravskoslezsko, které jsou dnes uloženy v Židovském muzeu v Praze.
